Svět prožitků
To, co je pro náš život i vztahy důležité, není vidět, je to neuchopitelné stejně, jako jsou neuchopitelné a slovy nevyjádřitelné naše prožitky lásky, smutku, nenávisti, zloby, rozkoše, štěstí, pokory. Všichni tyto prožitky známe, každý je však cítí jinak. Nikdo nemůže prožít prožitek druhého, každý z nás žije sám za sebe a můžeme si o svých prožitcích pouze povyprávět. Proto jsme si je nějak pojmenovali. Můžeme však s určitostí říct, že naše prožitky jsou stejné? Já si myslím, že ne. To, co jeden nazývá slovem láska, může jiný pojmenovat žárlivost a někdo další třeba touha nebo štěstí. A jsou dokonce i lidé, kteří lásku vnímají podobně jako lhostejnost.
Svět prožitků je samostatným světem, který sice není vidět, platí však v něm velmi přísná pravidla a zákony, které se nedají příliš obejít. Když ve fyzickém světě něco ukradnete, můžete být potrestáni odnětím svobody, můžete však mít i štěstí a trestu se vyhnout. Ve světě prožitků platí jiná pravidla, není zde žádný trestní zákoník ani policie a soudy, každý může svobodně dělat cokoliv, pouze každý prožitek vyvolává určitou reakci v mysli a mysl svou tvořivou silou vytváří příčiny budoucích dějů. Následky svého vlastního tvůrčího procesu si každý samozřejmě žije. K předvídání vlastní budoucnosti je proto potřebné všímat si svých prožitků a porozumět zákonům mysli i psychiky. No a ten, kdo porozumí, může nejen předpovědět svou budoucnost, ale mnohé předvídané děje i změnit.