Svoboda volby

Sebeuvědomění dává svobodu volby, jestli budeme reagovat na základě zvyků, návyků nebo na základě vnitřních potřeb duše. Máme svobodu volby nechat se ovládnout svými pocity a reakcemi podle svých pocitů si tvořit život nebo se rozhodnout na základě vědomí, co je pro mne správné a vytvářet si ke svému rozhodnutí své prožitky.

Člověk reagující na základě pocitů podléhá náladám, počasí, zvykům a reakcím okolí. To mu brání být aktivní. Ustupuje a stává se manipulovatelným. Okolí udělá akci, on reakci. Není za svou reakci zodpovědný, protože se sám nerozhodl k akci. Je jako lodička plující na vlnách oceánu. Když je hladina klidná, lehce se pohupuje, jakmile přijde bouře, potopí se.

Člověk, který umí vytvářet své prožitky, jedná aktivně místo toho, aby podléhal náladám. Ostatní neodsuzuje, ale chápe je. Stanoví si cíl a dosáhne ho tím, že porozumí potřebám druhých lidí, dá jim, co potřebují a pak počká až zpětná reakce sama vytvoří to, co chce on. Vždy se vrátí to, co dáváš. Akce tvoří reakci. K akci se člověk rozhoduje svobodně, reakce se tvoří sama. Člověk se rozhoduje k akci a pak jen s nadhledem a v klidu sleduje zákonitou reakci. S uvědoměním si své zodpovědnosti za ni.

Člověk, který se teprve učí porozumět potřebám druhých, aby nepodléhal náladám, může špatně odhadnout situaci a dát druhému to, co není jeho opravdová potřeba. Proto se i zpětně může v okolnostech tvořit něco nepříjemného. Je to přirozené a není třeba se tím trápit.

Místo trápení se je lepší využít svůj čas k učení se rozhodování o svých prožitcích  sám bez ohledu na okolnosti. Vyžadje to však trochu přemýšlení a taky konání. Když se totiž člověk rozhodne vytvořit si jakýkoliv prožitek, současně s tím se rozhoduje pro činnost, kterou je nutné pro vytvoření tohoto prožitku vykonat. Když si chce např. vytvořit pocit lásky, musí začít milovat. Když si chce vytvořit pocit radosti, musí začít dělat činnost, která ho baví.  Když si chce vytvořit pocit štěstí, musí začít hledat pozitiva ve všem, co se mu jeví jako negativní. Když si chce vytvořit pocit hojnosti, musí začít hledat práci. Když si chce vytvořit pocit smutku, stačí si to přát a počkat, až něco ztratí.

A když neví, co má udělat pro vytvoření pocitu, tak musí napřed zjistit, co ten pocit znamená a do té doby dělat to nejlepší, co umí. Když chce vytvořit pocit moudrosti, musí začít hledat poznání, co je to moudrost. Když neví, co je to láska nebo jak milovat, musí se snažit žít ji, jak nejlépe umí a poznání přijde. Když neví, která činnost mu přinese radost, tak je třeba dělat činnost, která je nablízku, jak nejlépe umí. Když neví, jak vypadá štěstí, stačí chtít je poznat a začít si uvědomovat si, že by mohlo být ještě hůř.

A tak bychom mohli pokračovat stále dál, protože prožitků existuje mnoho. Každý však pozorováním svých emocí a myšlenek může sám přijít na to, co potřebuje ve svém životě změnit, aby se cítil šťastný a vyrovnaný. A pokud si začne uvědomovat, co nechce, je to jen krůček k tomu stanovit si cíl, co chci. A to je začátek cesty. Není to vždy snadné, protože staré zvyky a mentální návyky jsou často velmi odolné a změnit je může jen velmi silná vůle nebo tvořivá síla mysli, která dokáže provést změnu přímo v podvědomí, kde mají návyky svůj zdroj životní síly.

Pokud se chcete o meditacích v běžném denním životě a o tvořivé síle mysli více dozvědět, můžete se ozvat autorce článku na e-mail iva@iril.cz.

Autorka článku: mistryně reiki Iva Janíčková