Zkušenosti a zážitky s reiki
Reiki mě provází životem již téměř patnáct let a za tu dobu mi mnohokrát velmi pomohla. Proto jsem se rozhodl napsat několik svých zkušeností. Vyprovokoval mě k tomu můj spirituální zážitek, který jsem prožil letos o velikonocích. Ve svých téměř devadesáti letech jsem je totiž strávil se zápalem plic bez lékařské pomoci ve vysokých horečkách. Nejsem samozřejmě žádný hrdina, který by se bránil lékařům, bohužel dostupnost první pomoci na pohotovosti o velikonocích byla pro mě nedostupná, dojet s vysokými horečkami na pohotovost bylo pro mě nemožné a zavolat si na pomoc záchranku mě nenapadlo. Proto jsem se rozhodl počkat s návštěvou lékaře až po velikonocích a pomáhal jsem si pouze pomocí reiki jako při běžném nachlazení. Možná to byl v mém věku hazard se životem, nicméně netušil jsem, jak moc je to vážné a cítil jsem se tak slabý, že jsem nedokázal vylézt z postele, natož dojet tramvají k lékaři.
Pokládal jsem si třikrát denně po půl hodině ruce na polohy doporučené pro tlumení kašle a na levou plíci, kterou jsem měl zasaženou zánětem a hodně mě bolela, k tomu jsem si přidal i léky na tlumení teploty. Strávil jsem takto tři dny, teploty mi kolísaly mezi 38 a 39 stupni a v jeden okamžik jsem měl v horečce vizi krásné louky, po které jsem šel, bylo zde plno světla, které tvořilo jakoby cestu světelným tunelem vedoucím ke stromu na konci louky, kde bylo světlo nejjasnější. Najednou jsem uslyšel hlas: „Zastav se, sem ještě nepatříš.“ Zastavil jsem se a hlas výzvu znovu zopakoval. Otočil jsem se a šel jsem zpátky. V tu chvíli jsem věděl, že mi zatím není souzeno zemřít a uvědomil jsem si, že jsem v horečce doma v posteli, povznášející pocit u mě však přetrvával. Věděl jsem v tu chvíli, že ještě budu žít, tento spirituální zážitek však zapříčinil, že jsem od té doby přestal pociťovat strach ze smrti. Během těchto prvních tří dnů mi největší horečky pominuly, takže po velikonocích jsem navštívil lékaře, dostal antibiotika a předepsaný pobyt v nemocnici. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že z lékařského hlediska byl můj stav velmi vážný a možná jsem mohl při horečkách volat i záchranku. Léky zabraly a i když jsem během těch sedmi dnů nemoci shodil sedm kilo, přežil jsem a jsem vděčný osudu, že jsem to ve svém věku měl možnost zvládnout a přežít.
Můj spirituální zážitek v horečkách při zápalu plic mě přiměl zamyslet se s větší vděčností nad tím, v čem mi kdy reiki pomohla, tedy co se týká větších věcí, takové maličkosti, jako jsou běžné žaludeční potíže, na které mi vždy reiki pomohla, ani nepočítám, to se stalo mockrát. Asi nejzajímavější zážitek jsem měl před dvěma lety se zlomeným ramenním kloubem, který jsem si poranil, když jsem sundával na zahradě šlahouny ze stromu. V rameni jsem pocítil bolest a myslel jsem si, že je to natažená šlacha. Dával jsem si na to reiki a bolest po nějaké době ustala natolik, že jsem to přestal řešit a nosil jsem i konve při zalévání. Nakonec mi to však nedalo a navštívil jsem lékaře, kde rentgen zjistil, že kloub je zlomený a kůstky jsou poskládány jinak, než mají být. Lékař se tomu divil a řekl mi, že při bolesti mám okamžitě přijít. Už je to dost dlouho a zatím to od té doby nebolelo.
Podobnou zkušenost jsem zaznamenal i při pomoci mé dceři, kdy jsem jí v nemocnici dával reiki každý den na zlomenou hrudní kost a po týdnu lékaři nemohli najít, kde zlomenina byla. Přitom jsem zkusil dát reiki i paní na vedlejší posteli, která trpěla rovněž bolestí zlomené kosti a překvapilo mě, že reiki jsem jí dal jenom jednou a zlomenina ji přestala bolet po prvním ošetření. Podobně jsem v nemocnici dával reiki patnáct minut každý den svému 27 letému vnukovi, kterému operovali výrůstek na kosti, rána se mu velmi rychle hojila a i když lékaři předpokládali, že bude minimálně dva týdny chodit s hůlkou, kost mu srostla během jednoho týdne tak, že hůlku při odchodu z nemocnice nepotřeboval.
Nejvděčnější jsem však za vyléčení tinitusu – hučení v uších, které mě velmi trápilo, projevovalo se to tím, že jsem téměř pořád slyšel v uších jakoby cvrkat cvrčky, byli to však hodně hlasití cvrčci, dalo by se to přirovnat spíše k cikádám, které žijí v Chorvatsku. Doktorka mi řekla, že se toho nezbavím, že se to léčit nedá, takže mi nezbývalo nic jiného, než cvičení a reiki. Zjistil jsem, že tyto potíže mají svou příčinu v krční páteři, proto jsem začal několikrát denně procvičovat krční páteř a dával jsem si přitom i reiki na hlavu a krční páteř. Tato léčba trvala sice docela dlouho, ale byla úspěšná, cvrčci v hlavě mi po půl roce cvrkat přestali.
A ještě mohu přidat k dobru jeden zajímavý spirituální zážitek, i když nevím, jestli mi ho taky zprostředkovalo reiki nebo něco jiného. Před třemi lety jsem byl na výletě a při prohlídce zámku v Boskovicích jsem na výzvu průvodkyně pohladil Amorka, který zde údajně plní přání. Moc jsem tomu nevěřil, přesto jsem to udělal s přáním, že by mi mohla moje přítelkyně zavolat. Během několika minut, sotva jsme přešli v zámku do jiné místnosti, se mi skutečně ozval telefon a volala přítelkyně, že jí něco řeklo, že se mi má ozvat. Nevím, jestli toto naše propojení zařídila společně s Amorkem taky reiki, která přitom proudila spontánně z mých rukou nebo jiné vesmírné síly, každopádně je fajn vědět, že existují i takovéto možnosti mezi nebem a zemí. Nemám s duchovnem moc zkušeností ani se jím nijak nezabývám, jsem jenom obyčejný člověk, aktivní důchodce, který si užívá důchodu, práce na zahradě, vnoučat a přitom používá reiki, když něco potřebuje a pokud moje zkušenosti dají někomu inspiraci, tak budu rád.
Ale abych se vrátil zpátky na zem, reiki je sice úžasná věc, ale taky mi nepomohla vždycky se vším. Jsou i potíže, na které mi reiki nepomáhá. Občas mám krácení šlach na rukou, které mi pak otékají a když mi ortoped píchne injekci, tak se potíže ztratí. Přesto si uvědomuji, že těch věcí, kdy mi reiki za ta léta pomohla, je daleko víc, než těch, kdy jsem byl odkázán jenom na lékaře. Moje mistryně reiki se mě nedávno zeptala, jestli používám reiki na prevenci, protože možná někoho zarazí, že i po tolika letech používání reiki, mám občas zdravotní potíže a teď s tím zápalem plic i docela vážně. Moje odpověď na to je:
„Až na ten zápal plic se cítím na svůj věk téměř devadesáti let velmi mladý a vitální, mívám pocit, jakoby mi bylo o pětadvacet let méně, stále aktivně pracuji ve svém oboru, jezdím autem, mám přítelkyni i kamarádku, chodíme tancovat a ve volných chvílích se věnuji zahradě a pravnoučatům. Každý druhý den večer si dělám preventivní celkové ošetření pomocí reiki, dnes již při tom používám i druhý stupeň, nejvíc si přitom dávám na hlavu, každou polohu i pět minut a musím říct, že si velmi dobře všechno pamatuji, takže mi to asi posiluje paměť. Další části těla však nevynechávám a když občas pociťuji nějaké zdravotní potíže, tak po ošetření pomocí reiki tyto vždy ustanou."
Autor článku: pan Šíbl, absolvent kurzů reiki
Další články o reiki.